Rubová gelová injektáž – vytvoření dodatečné hydroizolace mezi zdivem a přilehlou zeminou.

Blog

Publikováno: 28.05.2021

Rubová injektáž je zajímavá technologie, s jejíž pomocí lze vytvořit dodatečnou bariéru proti pronikání vlhkosti i tlakové vody mezi stavebním dílcem (zdivem, nebo betonovou konstrukcí) a přilehlou zeminou. K tomuto druhu izolace není zapotřebí náročných a cenově nákladných odkopových prací a lze tak izolovat konstrukce, které jsou jinými způsoby prakticky neřešitelné. V článku se dozvíte, kde všude lze rubovou injektáž použít a jak se provádí. Dále se dočtete o přednostech rychletuhnoucích a bobtnajících akrylátových gelů, kterými se rubové injektáže provádějí a jaké vlastnosti má nově vytvořená hydroizolace touto technologií.

Rubová gelová injektáž – vytvoření dodatečné hydroizolace mezi zdivem a přilehlou zeminou.

Rubová gelová injektáž – o co se jedná a jak se provádí?

Rubová injektáž patří do rodiny těsnících injektáží. Je specifická tím, že se injektovaná látka neinjektuje přímo do stavebního dílce (zdiva, nebo betonové konstrukce), ale do přilehlé zeminy za ním. U rubové injektáže provádíme vrty skrz celou konstrukci a přilehlá zemina za ní pak slouží jako opěrná a konsolidační vrstva pro injektovanou látku. Využití je tedy u staveb pod úrovní okolního terénu. Stěny, nebo i podlahy a stropy konstrukce pod úrovní terénu se navrtají v celých svých plochách (které chceme dodatečně izolovat proti pronikající vodě) na skrz až do zeminy za nimi. Toto plošné navrtání se provádí v rastru, který musí být odborně navržen tak, aby se injektovaná látka dobře rozprostřela za zdivem, zkonsolidovala se s okolní zeminou a doplnila, nebo zcela nahradila původní hydroizolaci. Musí dojít k dokonalému propojení gelové clony za stavebním dílcem, aby nově vytvořená plošná hydroizolace fungovala bezporuchově.

Vlastní provedení rubové injektáže spočívá nejprve v odstranění povrchových úprav ze zdiva. Nejčastěji jsou odstraněny staré vlhkostí poškozené omítky a pročištěny spáry. Poté se provádí samotné plošné navrtání konstrukce v předem odborně navrženém rastru, který vychází z alespoň dílčích znalostí okolní zeminy, složení zdiva, namáhání konstrukce vlhkostí, nebo tlakovou vodou a ze zvoleného typu akrylátového gelu a rychlosti jeho tuhnutí. Plošné navrtání a zvolený rastr vrtů musí být navržen tak, aby nově vytvořená gelová membrána za stavební konstrukcí byla celistvá a došlo k vyplnění všech skulin a zákoutí.

Po plošném navrtání se do vrtů osadí speciální trubicové pakry, které dopraví injektážní materiál za konstrukci do požadovaných míst. Tyto pakry se pevně ukotví do zdiva a zdivo se kompletně převrství hydroizolační stěrkou, aby při tlakové injektáži nedocházelo k únikům injektážnímu prostředku.

Vlastní rubová injektáž se pak provádí pomocí vysokotlaké injektážní pumpy, která je schopna mísit jednotlivé složky injektážního materiálu a pod určitým tlakem je dopravit na potřebné místo. Injektážní tlak musí být rovněž odborně zvolen a nastavován dle místních podmínek stavby. Vychází se z vlastností okolní zeminy a ze znalosti složení zdiva v místě provádění injektáže. Spotřebu injektážního prostředku je vhodné ověřit na zkušební ploše, ale většinou se pohybuje mezi 20 – 30 litry gelu na 1 pohledový m2 zdiva. Vlastní injektáž pak probíhá až do úplného nasycení zeminy za stavebním dílcem a může se provádět až ve třech postupných plnících cyklech. Při odborném provedení injektáže se na vnější straně dílce vytvoří souvislá gelová membrána. Původní hydroizolace se působením takto vytvořeného gelové clony doplní či nahradí.

Po ukončení injektáže provedeme odstranění ústí injektážních pakrů. Injektáží do okolní zeminy trvale zamezíme přístupu vody ke stavebnímu objektu a nahradíme původní nefunkční hydroizolaci. Následně můžeme aplikovat sanační omítky na již zainjektované zdivo a umožnit tím opětovné bezproblémové využívání objektu.

Kde je možno rubovou injektáž s úspěchem používat?

Rubovou injektáž můžeme použít prakticky u všech objektů pod úrovní okolního terénu, které trpí nadměrnou vlhkostí, případně jsou vystaveny působení tlakové vody. Své uplatnění nachází hlavně v případech, kdy je odkopání okolního terénu z vnější strany buď velmi pracné a nákladné, nebo zcela nemožné. Z hlediska vhodnosti zemin pro injektáž zde neexistují žádná omezení. Injektážní materiály musejí mít certifikaci na kontakt s pitnou vodou a musejí být chemicky stálé a neškodné k životnímu prostředí.

Rubové injektáže akrylátovými gely se s úspěchem využívají k dodatečnému izolování suterénů v hustých městských zástavbách, nebo u sklepů, které jsou uprostřed půdorysu domu a není k nim možný přístup odkopáním. Dále nacházejí uplatnění k doplnění hydroizolací tunelů, podzemních parkovišť, nádrží a dalších staveb. Lze je s úspěchem používat u hlubokých suterénů, kde by byl odkop terénu příliš nákladný. Z hlediska typu zdiva jsou využitelné prakticky všude, ať se jedná o cihlové, kamenné, nebo smíšené zdivo, případně o betonovou konstrukci, nebo zdivo z dutých cihel, či tvárnic.

Jedinečné vlastnosti rychletuhnoucích bobtnajících akrylátových gelů a nově vytvořené gelové clony proti pronikání vlhkosti.

K rubovým injektážím se využívají akrylátové gely, které byly již popsány v předchozím článku „Utěsňující tlaková injektáž akrylátovými gely“. U gelů, které se používají k provádění rubových injektáží, je rozhodující rychlost jejich přeměny z kapalného stavu do gelového utěsňujícího stavu. Obecně lze říct, že se v tomto případě používají gely s rychlejší reakcí a s pružnějšími vlastnostmi než u klasických gelových injektáží. Gely pro rubové injektáže mají navíc ještě specifickou vlastnost, že při kontaktu s vodou dochází k jejich bobtnání. Při kontaktu s vodou se gelová membrána mezi zdivem a okolní zeminou mírně roztahuje a utěsňuje a v době sucha se zase lehce smršťuje. Elastické vlastnosti gelů jsou k těmto cyklům uzpůsobeny a mohou takto fungovat desítky let.

Pro rubové injektáže se využívají třísložkové akrylátové gely, které konsolidují zeminu ve styku se zdivem, zpevňují ji a vytváří dodatečnou bariéru proti pronikání jakéhokoliv druhu vlhkosti, včetně tlakové vody. Při použití v prostředí tlakové vody je nutno provést rubovou injektáž ideálně do všech konstrukcí, které jsou jí vystaveny – tedy nejčastěji obvodové stěny a také místa styku obvodových stěn s podlahami, případně i podlahy samotné. Výsledná trvale pružná gelová membrána zabraňuje pronikání vody do konstrukce.

Odborně provedená hydroizolace pomocí gelové clony je schopna zcela zamezit pronikání vlhkosti do konstrukce a dlouhodobě tak nahradit, nebo dodatečně vytvořit novou hydroizolaci mezi zdivem a okolní zeminou. Takto vytvořená, či doplněná izolace má životnost v řádech několika desetiletí a je schopna znovu obnovit užitnou hodnotu mnoha prostor, o nichž jste si mysleli, že by bylo lepší je kompletně zalít betonem a raději na ně zapomenout.

Rubová gelová injektáž – vytvoření dodatečné hydroizolace mezi zdivem a přilehlou zeminou. -fotogalerie