Krémová injektáž zdiva (článek 3/3) – příprava zdiva před aplikací a úpravy po aplikaci.

Blog

Publikováno: 30.03.2022

Poslední ze série článků o krémové injektáži zdiva vám předá informace o vhodné přípravě zdiva před samotnou aplikací. V druhé části článku pak popíšeme, jaké jsou vhodné úpravy zdiva po provedení injektáže a jak ošetřit již izolované, ale stále vlhké stěny a jaké jsou doporučené časové intervaly provedení těchto úprav po aplikaci krémové injektáže.

Krémová injektáž zdiva (článek 3/3) – příprava zdiva před aplikací a úpravy po aplikaci.

Příprava zdiva před aplikací krémové injektáže.

Základní přípravou zdiva před aplikací injektáže je provedení odstranění původní vlhkostí a solemi zasažené omítky a pročištění spár. Zásadně nedoporučujeme původní omítku na zdivu ponechat a injektáž provádět přes tuto vrstvu. Pokud bychom vrtali přes původní omítku, tak nevíme, do čeho vrtáme. U krémové injektáže je vždy lepší vrtat do spáry. Dalším důvodem pro odstranění původních omítek je jejich kontaminace stavebně škodlivými solemi. Tu poznáte nejčastěji tak, že na omítkách jsou jasně patrné solné krusty, krystaly solí, nebo bílé chmýří. Tyto soli na sebe mohou vázat vzdušnou vlhkost, a i po provedení injektáží se tak může opticky stav zdiva zhoršovat. Třetím důvodem pro odstranění původních omítek je možnost přemostění vlhkosti nad injektážní linii přes omítkovou vrstvu – o tomto jevu a o způsobu jeho řešení si povíme víc v další části článku.

Původní omítku je třeba oklepat s dostatečným přesahem nad horní hranici vlhkostních map a defektů. Tento přesah odpovídá zhruba 80 cm nad viditelná poškození omítek. Případně můžete zvolit výšku oklepání omítek dle pravidla, že vlhkostí poškozená omítka by se měla odstranit do výšky nejvyššího vlhkostního defektu a pak s přesahem odpovídajícím šířce zdiva, na kterém se vlhkostní mapy vyskytují. Uvedeme příklad: vlhkostní mapy se vyskytují na zdivu do výšky 50 cm nad úroveň podlahy, samotná zeď je široká 60 cm – omítky tedy oklepeme i s přesahem do výšky 110 cm od úrovně podlahy.

Dalším krokem přípravy je pročištění spár zdiva. Ty vyčistíme do hloubky cca 1,5 – 2 cm. Během provádění oklepání omítek a čištění spár zdiva je třeba průběžně likvidovat stavební suť a odvážet jí z místa stavby. Protože stavební suť z původních zasolených omítek a spár má v sobě spoustu nežádoucích solí, je vhodné ji okamžitě odvážet ze stavby, aby nedošlo k sekundární kontaminaci zdiva. Tím, že oklepeme původní omítky a pročistíme spáry, se zbavíme značného množství solí, které by jinak na objektu dělaly potíže.

Minerální hydroizolační stěrka – důležitý doplněk krémové injektáže.

Po provedení krémové injektáže a napuštění vrtů provádíme prakticky na všech našich realizacích utěsnění vrtů pásem minerální hydroizolační stěrky. Děláme to z několika důvodů. Prvním z nich je zamezení kondenzace vzdušné vlhkosti na ústí vrtů. Jelikož vrty ve zdivu po aplikaci injektážního krému zůstávají, v místech vrtů mohou vzniknout nepatrné tepelné mosty, a to hlavně na obvodových stěnách mezi interiérem a exteriérem. Pokud vrty pouze zapravíme omítkou (viz. doporučení níže), pak může dojít ke kondenzacím hlavně v zimním období a ústí vrtů jsou pak vidět na omítce v podobě vlhkých skvrn. Tomu zamezíme dostatečným utěsněním vrtů pásem hydroizolační stěrky.

Druhým důvodem je zamezení přemostění vlhkosti a její možné vzlínání navazující omítkou. Proto provádíme převrstvení roviny vrtů pásem hydroizolační stěrky, který dotáhneme až k podlaze místnosti. Toto opatření děláme hlavně v případech, kdy injektáž neprovádíme přímo u podlah, což skoro nikdy prakticky nejde kvůli manipulačnímu prostoru s vrtačkou. Dále je vhodné provést pás stěrky v případech, že nezasahujeme do původních podlah a neprovádíme propojení vodorovné hydroizolace formou injektáže ve zdivu s plošnou hydroizolací podlah.

Původní omítka je skoro všude dotažena až k úrovni podlahy a často i pod úroveň nášlapné vrstvy podlahy. Provedením dodatečné hydroizolace zdiva formou injektáže zastavíme vlhkost stoupající do zdiva v úrovni těsně pod podlahou. Tato vlhkost se ale může infiltrovat do vrstvy původní omítky a pak se přemosťovat nad injektážní linii přes omítku. Proto důsledně oklepáváme původní omítky a dodatečně aplikujeme pás hydroizolační stěrky, aby k tomuto jevu nedocházelo.

Vhodné úpravy zdiva po aplikaci injektáže a hydroizolační stěrky.

Jakmile máme provedenu injektáž zdiva a rovinu vrtů převrstvenu pásem hydroizolační stěrky, pak je vhodné nechat takto sanované zdivo cca 14 dní bez další povrchové úpravy. Injektážní krém se postupně penetruje do zdiva v okolí vrtů a vytváří hydrofobní bariéru. Ve zdivu nad úrovní injektáže se nachází zbytková vlhkost, která postupně vysychá. Tento proces může trvat v závislosti na složení zdiva a šířce konstrukcí i několik let.

Proto je ideální úpravou takto sanovaného zdiva aplikace sanačních omítek. Ty mají vhodné vlastnosti k propuštění vodních par ze zbytkové vlhkosti ve zdivu do prostoru, a navíc mají dostatečnou kapacitu vnitřních pórů pro ukládání zbytkových solí. Vhodnou skladbu sanačních omítek určí provedený vlhkostní průzkum a rozbor zasolení zdiva.

Po aplikaci sanační omítky a štuku je vhodné provést výmalbu vysoce paropropustnou barvou na vápenném, silikonovém, nebo silikátovém základu. Vhodnou barvu a typ sanační omítky vám vždy doporučíme na základě provedeného vlhkostního průzkumu objektu.

Časový rámec provádění celkové sanace vlhkého zdiva.

Obecně dům o rozměrech 10x10 metrů jsme schopní navrtat a zainjektovat za cca 2 – 3 dny za předpokladu, že je již provedeno odstranění původní omítky. Dále aplikace pásu hydroizolační stěrky zabere i s technologickými přestávkami cca 1 - 2 dny.

Poté je vhodné nechat zdivo cca 14 dní bez dalších zásahů, aby se injektážní krém rozprostřel mezi provedenými vrty. Následně můžeme aplikovat sanační omítky. Pokud budeme brát typickou skladbu – sanační podhoz, jádrová sanační omítka a sanační štuk, pak v první fázi provedeme sanační podhoz a necháme 24 hodin vyzrát. Poté aplikujeme jádrovou vrstvu omítky. Po její aplikaci musí tato vrstva řádně vyzrát a ideální technologická přestávka je 1 den na 1 mm šířky vrstvy jádrové omítky. Po tomto období aplikujeme sanační štuk, který pak opět musíme nechat řádně vyzrát. Závěrečnou výmalbu je vhodné provést cca týden po aplikaci štuku.

Po uplynutí všech těchto časových intervalů můžeme považovat sanaci vlhkého zdiva za dokončenou.

Krémová injektáž zdiva (článek 3/3) – příprava zdiva před aplikací a úpravy po aplikaci. -fotogalerie