Krémová injektáž zdiva (článek 2/3) – možnosti aplikace, kde jí lze použít a kde nelze.

Blog

Publikováno: 16.03.2022

Zde se dozvíte, proti jakým způsobům vlhnutí zdiva a na jakých typech objektů je ideální použít krémovou injektáž zdiva. Na závěr vám vysvětlíme, co vždy doporučujeme provést před volbou krémové injektáže, jakožto hlavní sanační metody. Tento článek je druhým z celkových tří, které budou postupně publikovány.

Krémová injektáž zdiva (článek 2/3) – možnosti aplikace, kde jí lze použít a kde nelze.

Zdroje vlhkostních poruch objektů.

Obecně existuje celá řada způsobů, jak může vlhkost poškozovat naše stavby. Mezi ty nejčastější patří vlhkost vzlínající do zdiva z podzákladí (tzv. zemní vlhkost), vlhkost působící na zdivo z boku od přilehlé zeminy – u té ještě rozlišujeme, zda se jedná o zemní vlhkost, nebo jde o vlhkost působící hydrostatickým tlakem (tzv. dočasně působící tlaková voda). Dalším zdrojem vlhkostních poruch může být voda spodní. Ta většinou postihuje suterény tím, že na obvodové stěny a podlahy působí tlakově. Často výrazným zdrojem zavlhčení je voda volná pocházející z atmosférických srážek a pronikající do zdiva buď vlivem špatně provedených stavebních detailů, nebo díky absenci hydroizolace. Volná voda z atmosférických srážek může ke zdivu stékat např. z blízkého svahu, nebo vlivem špatně spádovaných povrchových úprav v blízkém okolí objektu. Tím je pak vlhkost zdiva značně umocněna.

Dalším zdrojem vlhkostních poruch je vzdušná vlhkost a s ní spojené kondenzační jevy na povrchu konstrukcí. Vzdušná vlhkost kondenzuje z řady důvodů a mezi ty nejčastější patří tzv. tepelné mosty, nebo vysoká relativní vlhkost vnitřního vzduchu a absence kvalitní a stabilní výměny vzduchu v interiéru.

V neposlední řadě zde máme ještě tzv. hygroskopickou vlhkost. Ta je spojena s mírou zasolení zdiva a pojí se s obecnou vlastností stavebně škodlivých solí vázat vzdušnou vlhkost z okolního prostředí a tím umocňovat celkovou vlhkost zdiva.

Nežádoucí vlhkost se v objektu může vyskytnout také vlivem poruch instalací, jako například popraskané vodovodní nebo odpadní potrubí pod domem, porušená kanalizace v okolí objektu, úniky vody, poškozené či ucpané okapové svody a další.

Jak je vidět, tak způsobů vlhnutí staveb je celá řada a u většiny z nich je třeba řešit nejprve příčinu vlhkostních poruch až poté následky. Použití krémové injektáže je tak limitováno tím, co jsou hlavní příčiny vlhkostních poruch daného objektu a jaký druh zavlhčení konstrukcí se na daném objektu vyskytuje.

Kde je vhodné použít krémovou injektáž a kde nebude fungovat?

Celkově lze konstatovat, že pokud je budova nepodsklepená, podlahy jsou nad úrovní terénu, objekt stojí na relativně rovinatém pozemku a hlavní příčinou vlhkostních poruch je voda vzlínající, můžeme použít krémovou injektáž jako jedinou hlavní sanační metodu a problém bude vyřešen. U ostatních způsobů vlhnutí zdiva musíme tuto injektáž kombinovat s dalšími doplňkovými opatřeními. Mezi ně může patřit odkop zdiva pod úrovní terénu a vytvoření dodatečné svislé izolace s doplněním vodorovné izolace právě krémovou injektáží. Nebo můžeme provést drenážní systém u vody volně stékající po svahu k obvodovému zdivu, čímž odvedeme srážkovou vodu a injektáží pak vyřešíme vzlínající vlhkost. U špatně vyspádovaného terénu v okolí objektu musíme tento detail opravit úpravou spádování směrem od objektu, odvodem srážkových vod a následně provést injektáž.

Krémová injektáž je nefunkční proti tlakové a spodní vodě. To je další fakt, který musíme mít na zřeteli. Pokud je suterén pod úrovní spodní vody, pak vodorovné krémové injektáže nebudou fungovat, protože hydrofobizace zdiva nezastaví tlakovou vodu. Ta se dostane skrz konstrukci. U staveb postižených tlakovou, nebo spodní vodou musí být proveden jiný typ injektáže – např. těsnící gelová injektáž, případně injektáž polyuretany.

S krémovou injektáží rovněž nelze provádět plošné injektážní clony suterénních stěn pod úrovní terénu. Vlhkost od přilehlé zeminy jimi i tak pronikne. Musí se provést svislá hydroizolace ideálně z venkovní strany zdiva, v méně případech pak z vnitřní strany a pak v kombinaci s tímto opatřením provést vodorovnou krémovou injektáž proti vzlínající vlhkosti. Zde si musíme být opět jistí, že zdivo není vystaveno působení tlakové vody.

U krémové injektážní clony musíme pohlídat, aby nedošlo k přemostění vlhkosti nad tuto clonu např. vlivem přilehlé zeminy u objektů, které mají podlahy mírně pod úrovní terénu. Dalším možným problémem je rozdílná výška podlah u členitých budov, kde je třeba si hlídat, aby injektáž nebyla provedena v úrovni, nad kterou se může dostat vlhkost např. od zásypu vyšší podlahy ve vedlejší místnosti.

Pokud je hlavní příčinou vlhkostních poruch voda kondenzující na povrchu zdiva, nebo omítek, pak je provádění krémové injektáže zcela zbytečné. Kondenzační vlhkost může mnoho laiků zmást a myslí si, že tento problém je z důvodu absence hydroizolace. Příčina poruch je ale zcela jiná, např. v nedostatečné výměně vzduchu, ve špatných tepelně technických vlastnostech obvodových stěn, nebo jsou zde tepelné mosty. Provedení injektáže v takovém případě neřeší příčinu poruch a nebude fungovat.

Problémy spojené s nadměrným zasolením zdiva a schopností solí vázat na sebe vzdušnou vlhkost se dají řešit krémovou injektáží jen částečně. Provedením dodatečné injektážní clony sice přerušíme další přísun vlhkosti a v ní rozpuštěných solí do zdiva. Co ale se solemi, které již ve zdivu jsou? Velké množství solí odstraníme pouhým oklepáním původních zasažených omítek a pročištěním spár s dostatečným přesahem nad viditelné vlhkostní a solné mapy. Následně můžeme provést injektáž a poté určitě doporučujeme aplikovat na oklepané zdivo sanační omítku ve skladbě odpovídající zjištěnému zasolení zdiva. Pokud je zdivo silně zasoleno, můžeme ještě provést jeho dodatečné odsolení. Zcela jistě ale nedoporučujeme provádět krémovou injektáž přes původní silně zasolené omítky a neprovést jejich oklepání. Vlhkostních defektů se tím zcela nezbavíme.

Samozřejmě pokud je příčinou nadměrné vlhkosti poškozený okap, nebo popraskané potrubí, či kanalizace, je nanejvýš vhodné nejprve odstranit tuto příčinu. Jelikož se většinou spolu se všemi výše uvedenými zdroji vlhkosti vždy alespoň částečně vyskytuje hlavní příčina, a to je vzlínající zemní vlhkost, je krémová injektáž využitelná prakticky všude. Je třeba dbát na to, aby to nebyla v mnoha případech jediná použitá technologie sanace vlhkého zdiva, ale aby byla vhodně zkombinována s dodatečnými technologiemi a úpravami, které řeší komplexně vlhkostní problematiku daného objektu.

Co předchází doporučení volby této technologie?

Jak již bylo napsáno výše, k doporučení volby krémové injektáže coby technologie pro sanaci vlhkého zdiva je důležité mít dostatek relevantních informací o způsobech vlhnutí daného objektu. Tyto informace vám poskytne dobře provedený a zpracovaný vlhkostní průzkum.

Diagnostika vlhkého zdiva objektu by měla ideálně určit příčiny a následky vlhkostních poruch, dále míru zavlhčení konstrukcí a míru zasolení zdiva. Důležité je také provést stavebně technický průzkum konstrukcí a určit složení zdiva, jestli je například cihlové, nebo smíšené. Znalost materiálů, ze kterých je zdivo složena je klíčové pro výběr vhodné technologie dodatečné izolace. Dále by se měl průzkum zaměřit na šířky konstrukcí a na důležité detaily, jako například, zda se podlahy objektu nacházejí nad úrovní terénu, nebo pod úrovní terénu, zda je k objektu připojen vedlejší objekt a v jaké výšce jsou v něm podlahy a další.

Je nezbytné znát hodnoty vlhkosti konstrukcí, a to hlavně u provádění injektáží. Krémovou injektáž můžeme provést do hodnot zavlhčení zdiva až 95 % a vlhkost ve zdivu je pro počáteční fázi krémové injektáže důležitá. Pokud je ale vlhkost konstrukcí nižší, bude znalost hodnot zavlhčení důležitá kvůli nutnému předvlhčení zdiva před aplikací krémové injektáže.

Znalost míry zasolení zdiva je také důležitá. Ne tolik pro provedení samotné injektáže, ale spíše pro doporučení následných povrchových úprav sanovaného zdiva. Volba vhodné skladby sanačních omítek pro provedení chemických injektáží je klíčová pro dlouhodobé bezproblémové fungování celého sanačního systému.

Vlhkostní průzkum provedený zkušeným odborníkem dovede odhalit z jakých zdrojů se vlhkost ve vaší nemovitosti bere a dovede zamezit případným chybám, jako např. volbě nesprávné technologie sanace. Jak již bylo psáno výše, je naprosto zbytečné řešit kondenzační vlhkost prováděním injektážních clon. Zkušený odborník dovede kondenzační vlhkost odlišit od vlhkosti vzlínající a doporučit vám funkční řešení.

Naše firma se dlouhodobě specializuje na oblast sanací a hydroizolací vlhkého zdiva. Disponujeme zkušenými techniky, kteří mají mnoho let praxe. Dobře provedený prvotní vlhkostní průzkum objektu je pro nás klíčovým parametrem úspěchu celkové sanace. Proto pokud plánujete provedení rekonstrukce objektu, nebo máte problémy s vlhkostí zdiva, můžete nám dát vědět a my se na objekt přijedeme podívat a doporučíme vhodný způsob řešení vlhkostní problematiky.